Jak se v posledních letech změnil přístup developerů ke krajinným architektům a proč by nám všem mělo záležet na tom, aby jejich spolupráce dopadaly dobře? Krajinný architekt Ferdinand Leffler z Atelieru Flera a spoluautor mnoha úspěšných rezidenčních projektů Top Estates vypočítává trendy, které mu přijdou nejzásadnější, protože mají vliv na naše města a naše životy.

„V loňském roce jsme v ateliéru navrhli víc jak stovku projektů, z toho 15 developerských. Dnes už jsme pravidelně zváni do projektů různých velikostí, a to od pár luxusních bytových jednotek s balkony a sdílenou zelenou plochou až po výstavby se stovkami bytů,“ vypočítává Ferdinand. 

Krajinní architekti do projektů mluví

„Dnes se už setkáváme se zadavatelem, ale i architekty staveb v samotném začátku. Což je velký posun oproti předchozím letům, kde jsme často byli zváni až ve fázi, kdy už byla vydána řada úředních povolení a my už jsme byli svázáni do předem naplánovaných cestních sítí, terénů a konceptů. Pak jsme se stávali jen zahradníky, kteří osazují předem vymyšlené plochy záhonů,“ vzpomíná Ferdinand. „Teď jsme minimálně spolutvůrci urbanismu a společných sdílených venkovních ploch parků, předzahrádek a vnitrobloků. To je mnohem zábavnější a věřím, že pro projekt prospěšnější.“ 

Skutečně užitečná zeleň 

Zeleň v developerských projektech se dnes posouvá směrem ke skutečným parkům a má být místem, kde se mohou potkávat nejen obyvatelé komplexů, ale i všichni ostatní, kdo přijdou zvenčí. „Velký posun vnímám i v samotném navrhování. Projekt už není ghettem, i když třeba zeleným ghettem, ostrovem bez vazby. Naopak se snažíme společně zapasovat novou výstavbu do dané čtvrti tak, aby zvedla kvalitu celé městské části a byla přínosem pro celé město,“ dodává Ferdinand. Ubývají také předesignované parky s velkými zpevněnými plochami, trávníky a zídkami, které měly ke skutečné přírodě daleko a péče o ně byla zbytečně náročná.

Foto: SAKURA, Praha

Na údržbu se myslí

Možná vám otázka údržby nepřijde důležitá, ve skutečnosti na tom ale velmi záleží. I ten nejskvostnější projekt a nejpoctivější realizaci může zhatit, když pak rostliny nedostávají péči, kterou potřebují. V momentě, kdy developer rozprodá byty, přechází péče o zeleň většinou na SVJ, město anebo se nějakým poměrem rozdělí mezi ně. Krajinní architekti se naštěstí stále častěji ptají, jak bude zeleň fungovat i za dva nebo tři roky, kdo se o ni bude starat a jak moc odborné péče může skutečně dostat. Výsledkem jsou udržitelnější plochy zeleně.  

Ulice jako galerie

Umění ve veřejném prostoru dokáže oslovit víc lidí za jeden den, než by dokázala nejlepší galerie za celý rok. Developeři a zástupci měst nám stále častěji dávají za pravdu, že sochy do ulic a parků zkrátka patří. I proto vznikla Flera Gallery, jediná tuzemská galerie, která se specializuje na umění do exteriéru. „Flera Gallery je můstek mezi sochaři, kteří jsou zavření ve svých ateliérech s neskutečně krásnými věcmi, a zastupiteli měst a developery. Flera je už dlouho platformou, kde se mohou potkávat. Pomáháme mladým umělcům třeba tím, že je zveme do projektů,“ raduje se Ferdinand, který je sám velkým milovníkem umění. 

Posezení není nikdy dost 

Ve fleřích zahradách je vždy třikrát víc lavic, než klienti očekávají. Posezení, ze kterého se můžete kochat okolím, odpočinout si a povídat si, totiž nikdy není dost. A to samé platí i pro veřejný prostor. Z posezení mají totiž užitek všichni bez ohledu na věk. Třeba takové fitness prvky nebo komunitní zeleninové zahrádky do měst určitě patří, mají své kouzlo a význam, mají také svá negativa. Lavičky a lehátka naproti tomu ocení každý. 

Foto: Barrandez-Vous, Praha

Obytné skleníky už i v Česku  

Zajímavým prvkem, který jsme si přivezli z Kodaně, jsou obytné skleníky. Tyhle skleníky jsou dobrou alternativou k altánům a skvělé na nich je, že umožňují komfortní posezení i za chladného počasí. Díky nim se můžete kochat podzimem nebo zimou z pohodlí skleníku. Skleníky koneckonců zažívají jistý comeback i v soukromých zahradách, protože sehnat praktický, a přitom vkusný kousek, který zapadne do vaší koncepce zahrady, je dnes snadnější než kdy jindy.   

Trocha kontroverze na závěr

„V každém projektu ve větším městě se vždy vyvíjí velký tlak, aby se do prostoru zapojily prvky pro maminky s dětmi. Když si ale uděláme podrobnou analýzu okolí, zjistíme, že hřišť je možná až moc,“ říká Ferdinand Leffler. Co podle něj naopak chybí, jsou místa pro teenagery. Panuje totiž obava, že náctiletí se budou na veřejných místech poflakovat a kouřit. Prostor proto často dostávají jen v podobě skateparků a u-ramp, které ale nabízí zábavu a zázemí jen jedné nebo dvěma skupinám náctiletých. 

Trendy, které aktuálně hýbou developerskými projekty a veřejným prostorem slibují změny k lepšímu, s přirozenější a udržitelnější zelení, která nabízí útočiště a odpočinek každému kolemjdoucímu. Sluší se také dodat, že tyhle změny jsou možné jen díky osvíceným a odvážným developerům a zástupcům měst, kteří v projektech myslí v první řadě na lidi.  

Foto: Barrandez-Vous, Praha

Zdroj: Flera